"Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu." Jan Hus 

Srpen 2010

O sobeckých kuřácích a diskriminovaných nekuřácích

31. srpna 2010 v 15:36 | The Truth |  Kdo
Jsem nekuřák a jsem na to hrdá. Bohužel v dnešní "demokratické" společnosti se díky tomu cítím diskriminována na každém kroku. Jsem nucena vdechovat cigaretový kouř na zastávce, na koncertech, v restauraci, před školou... a úplně "nejraději" to mám ráno, rozespalá se ztěžka vykolébám ven, kde se chci pořádně nadechnout a vstřebat trochu kyslíku... ale takového luxusu se mi dostane málokdy. Většinou to bývá tak, že nasaji pouze dým vycházející z člověka (a jeho cigarety), který jde přede mnou. Je to omezující a velmi nepříjemné...

Vážení (netolerantní) kuřáci, copak si neuvědomujete, že vaším zlozvykem omezujete druhé lidi? Nejspíš uvědomujete, ale je vám to jedno. Hlavně že vy si pochutnáte kdykoliv a kdekoliv nezávisle na tom, jestli se vedle vás vyskytují malé děti, nemocní lidé nebo ti, kteří se chtějí pouze v klidu a bez obtěžování naobědvat... A vaše ubohé argumenty?
"Vždyť hospody a podobná zařízení jsou většinou rozdělená na kuřácký a nekuřácký prostor." - to je sice pravda, ale všimli jste si, že to nekuřáci jsou odstrkováni až do nejvzdálenějšího kouta (kde si jich obsluha kolikrát ani nevšimne) a je jim k dispozici pár stolečků, jako kdyby byli odpudivým a nepříjemným hmyzem? Proč to není naopak? To kuřáci poškozují zdraví druhých
"Nikdo vás (nekuřáky) nenutí, abyste chodili tam, kde se kouří." - tak tohle je nejvtipnější argument který jsem kdy slyšela... kdybych si měla vybírat místa kam půjdu podle toho, kde se nevyskytují kuřáci se zapálenými cigaretami, asi bych většinu volného času strávila doma (a tady vyvstává další problém - ne každý má to štěstí a bydlí s dalšími nekuřáky), a to si myslíte že by bylo spravedlivé (samozřejmě, pro vás ano)?
"Tak začni kouřit taky." - tady sedí už jenom staré dobré No comment.
"Když někouříš, kouř z cigaret ti nemůže uškodit." - všechno špatně! Věděli jste, že kvůli pasivnímu kouření:
- umře v České republice ročně 5-8 dětí mladších 18 měsíců
- umře 120 lidí na rakovinu plic
- musí 26-63 tisíc dětí k lékaři s infekcí středního ucha
-) připadá vám to málo? A co kdyby mezi těmito jedinci byli třeba vaše děti, přátelé a příbuzní? (ne, nezkouším psychologii Tv Nova, mluvím naprosto vážně)

Ale nejde jenom o pasivní kouření. Další z věcí, která mě dokáže pořádně rozpálit (ne, se sexuálním vzrušením to nemá opravdu nic společného) je ta, že mnoho kuřáků (koneckonců i lidí všeobecně) si věčně stěžuje na nedostatek peněz, ale i kdyby neměli na jídlo, na novou krabičku cigaret se vždycky finance najdou, čím to?

... o škodlivosti kouření nemá smysl se ani zmiňovat, protože ačkoliv existuje obrovské množství odrazujících článků, varovných nápisů na krabičkách a různých"antismoking" snah, u kuřáků se to naprosto míjí účinkem... tedy alespoň do té doby než si mohou onemocnění způsobená kouřením vyzkoušet na vlastní kůži, ale to už bývá většinou pozdě.

Ovšem za vrchol hnusu pokládám spojení žena + cigareta. Ty z vás, které si myslí, jak při kouření (cigaret) vypadají sexy, zvlášť když jako dámičky potahujete z tzv. slimek, musím zklamat. Je to odporné a nechutné, a věřte, že ani muži to nepokládají za nějak výrazně vzrušující, ti by naopak byli radši kdybyste kouřily něco jiného (jistě, mám namysli doutníky). Korunu tomu všemu pak nasazují ženy které se v domnění, že zakryjí ten cigaretový odér táhnoucí se za nimi z oblečení a vlasů, postříkají od hlavy k patě (nejlépe pořádně těžkou nebo sladkou) voňavkou... Vážené, voňavkou ten pach nezachráníte, pouze dosáhnete toho že se tyto dvě složky spojí a vytvoří novou kombinaci "vůně", která by se mohla prodávat v lahvičkách jako první pomoc při nutnosti vyvolat zvracení... To, že se někteří jedinci (a to už nehovořím pouze o ženách) neobtěžují vzít si po vykouřené cigaretě ani žvýkačku a potom hovoří směrem k vám, ve mně vyvolává pocit naprosté marnosti.

Říkám, ať si každý dělá co chce, pokud tím neotravuje život někoho jiného - a kouření život otravuje a to nejenom obrazně. Když chcete kouřit a ničit si svoje vlastní zdraví, proč ne? Ale dělejte to doma, nebo někde na opuštěném místě (nejlépe uděláte když si koupíte vlastní ostrov - ale na ten byste stejně nikdy nenašetřili když nacpete veškeré úspory do kouření; sbalíte si kufry a strávíte tam zbytek života) kde s tím nebudete nikoho obtěžovat...

Je mi naprosto jasné, že tímto článkem nic nezměním, že kuřáci nás omezovat nepřestanou a že nebude vydána ani nová legislativa zakazující kouření ve všech veřejných prostorách, hlavní roli v tom totiž hrají (jak jinak) peníze... A proto se jakékoliv protesty a negativní proti kouření zdají házením hrachu na zeď... Být v dnešním době nekuřákem totiž znamená být naprostým outsiderem společnosti.

A pár příjemných anti smoking videí na závěr:
zde, zde a zde

Nebylo by ovšem spravedlivé házet všechny závislé na cigaretách do jednoho pytle... Vím, že existují i ti (bohužel je jich čím dál tím míň), kteří nad svým jednáním přemýšlí a jsou ohleduplní, a za to jim patří dík.

Možnost výběru - problém moderní doby

31. srpna 2010 v 14:15 | The Truth |  Co
Ve finále neexistující článek o Janu Husovi, o kterém jsem včera psala mě inspiroval k dalšímu (tentokrát doopravdy existujícímu :D) článku, kde se budu zabývat jedním z největších problémů moderní doby, a tím je možnost výběru.

Výběr je totiž v současné době ohromný... a mám na mysli výběr čeho? Úplně všeho!! Nevěříte? Stačí zajít do prodejny potravin pro jeden jediný jogurt. Čeká tam na vás obrovské množství značek a desítky různých příchutí. Pokud se rozhodnete pro bílý jogurt, musíte dál vybírat podle toho jestli má být sladký, kyselý nebo něco mezi tím; v případě ovocných jogurtů vám nezbývá než několik minut zírat na exotické kombinace, abyste si nakonec do košíku dali "obyčejný" jahodový, který vás už nemůže ničím překvapit. Nemáte chuť ani na jeden z těchto jogurtů? Žádný problém, v nabídce je i kokosový, čokoládový, oříškový, s koňakem, s křupinkami, s koňakovými křupinkami, s lentilkami, müsli...

A takhle je to úplně se vším, aniž byste chtěli, strávíte výběrem spoustu času, který by se dal využít mnohem lépe a podstatně produktivněji než probíráním regálů (ale pozor - to, že některé osoby prožijí přehrabováním hadříků celý den vkuse a ještě to považují za druh zábavy, není problémem výběru, ale za tím je problém někde v jejich mozku; pokud jej tedy vůbec mají). Občas slýchávám hlášky že za komunistů nebyl žádný výběr a všichni měli jedno a to samé... ale ruku na srdce, bylo to opravdu tak špatné? Děti chodily stejně oblečené, nemohly si navzájem závidět (jelikož nebylo co) a šikanovat někoho, protože měl horší tepláky na tělocvik (jo jasně, dnešní děti školou povinné ani neví co to tělocvik je, a pokud by se našel nějaký snaživý učitel který by jim to chtěl vysvětlit, dostal by od dětiček přes hubu a potom ještě od rodičů, že si dovolil narušovat jejich demokratickou výchovu ;) A když se přecejen někomu podařilo sehnat něco, co jen tak někdo nevlastnil, mohl se tím alespoň pochlubit; teď když si koupíte mobilní telefon za deset tisíc, budou na vás koukat jako na sociální případ...

Takže co na závěr? Velký výběr je pro někoho dobrá věc, ale já si myslím, že všeho moc škodí, možná by bez toho nepřeberného množství výrobků, produktů a možností byl život trochu snažší a třeba by dostaly šanci i důležitější činnosti na které díky tomu zapomínáme.

Pokud se raději díváte než čtete (vidíte, už je to zase tady - vyberte si čtení, sledování pohybujících se obrázků nebo obojí :)), doporučuji toto video

Jan Hus a potíž s nekonečnými možnostmi internetu

30. srpna 2010 v 21:11 | The Truth |  Co
Dnes jsem chtěla napsat článek o Janu Husovi. Proč? Protože je (byl) to člověk, který má můj veliký obdiv za to, že nikomu nelezl do zadku a nebál se říkat pravdu (ale jak už to tak bývá, byl za to potrestán... - jak skončil všichni, tedy alespoň doufám, že všichni, víme)

Víte, ono totiž napsat článek o nějaké osobnosti není vůbec tak jednoduché jak by se mohlo na první pohled zdát (pokud článek ovšem "nevyrábíme" tím stylem, že zkopírujeme text z nějakých webových stránek, který jsme ani nečetli, to je potom úplná hračka). Při tvorbě jsem totiž narazila na jeden veliký problém, a tím je vymoženost dnešní doby (... viděli jste Dědictví aneb Kurvahošigutentag? "Nová doba, host vyhazuje vrchního!!! :D - já vím, s Husem to nemá vůbec nic společného, ale zrovna teď jsem si na to vzpomněla). Tou vymožeností nemyslím nic jiného než internet. Místo toho aby lidé chodili do knihoven a hledali moudrost v knížkách, prohlíží nepřeberné množství webových stránek; místo toho, aby chodili ven, navštěvovali se mezi sebou a klábosili třeba u kávy, komunikují přes různé sociální sítě (ano, ten současný humbuk kolem Facebooku - ale ten budu pomlouvat až jindy :)). Nebudu ale pokrytec a přiznám, že i já čerpám znalosti především prostřednictvím internetu. I o Janu Husovi existuje obrovský výběr stránek které se o jeho životě a osobě (ať už více či méně) rozepisují. A v tom tkví ten problém, kolik zdrojů, tolik informací... ale kdyby stejných! Problémy nastávají už na začátku, kdy hledáme rok Husova narození. Některé prameny uvádí rok 1369, jiné 1370 a některé dokonce 1371, a úplně nejlépe jsou na tom ty, které prostě a jednoduše napíší "kolem roku 1370"... no, alespoň se shodují, že jeho narození proběhlo v Husinci. Naopak o Husově dětství se prý údajně neví skoro nic, a pokud ano, jsou to jenom legendy...

Upřímně, tohle mě tedy od článku o Janu Husovi dokonale odradilo, navíc, podle čeho člověk pozná, co je na webových stránkách pravdivé a co vymyšlené? A pokud se zdroje v informacích rozcházejí, jakou z nich použít? Na to bych ráda jednou dostala odpověď...

Plzeň - evropské hlavní město kultury?

28. srpna 2010 v 23:21 | The Truth |  Plzeň
Tak nám Plzeň kandiduje na evropské hlavní město kultury v roce 2015... Těžko říct jestli je to k smíchu nebo spíš k pláči.

Abych to uvedla na pravou míru hned na začátku - v Plzni žiji už od narození a myslím si že je to krásné město které má rozhodně co nabídnout - od zábavy, přes uspokojování potřeb obyvatel až po různé památky...  ale, opravdu někdo věří, že má Plzeň šanci zvítězit nebo se alespoň umístit na nějaké lepší pozici? Já tedy ne. Podle mého názoru je Plzeň především (myšleno v současné době, ale upřímně... je možné aby se vše dalo do pořádku během pěti let?) město velkých rozdílů a skutečností, které na dobré pověsti nepřidají. 

Co tím myslím? Třeba to, že se neustále zastavují travnaté plochy novými domy, které si bez hypotéky nemůže dovolit skoro nikdo, na druhou stranu některé ulice "zdobí" polorozpadlé budovy s nepřizpůsobivými občany (přesto netvrdím, že by se těmto lidem mělo poskytovat lepší bydlení, protože jsou to vyhozené peníze). Přes léto se tradičně rozkopou silnice a pokud využíváte MHD, nestačíte se divit. Milý hlas jakési paní v tramvaji/autobuse/trolejbuse Vám sdělí, abyste laskavě sledovali webové stránky Plzeňských městských dopravních podniků kvůli informacím co pěkného Vás na cestách čeká (copak asi dělají lidé, kteří přístup k internetu nemají? - budete se divit, ale i pár takových se najde). Pokud se potřebujete někam dostat rychleji, svezete se autem, zároveň ale budete vyzváni abyste šetřili životní prostředí a využívali raději ekologičtější způsob dopravy (co třeba jezdit denně do práce 20 km na kole? Velmi lákavé nebo ne?). A konečně naše nové, již delší dobu propírané kašny na náměstí Republiky. To je teprve lahůdka... jako vždy se obyvatelé rozdělili na dva tábory, jedni kašny obdivují a druzí nenávidí. Přiznávám, patřím do té druhé skupiny. Ať se na mě nikdo nezlobí (to byl jenom takový obrat, klidně se zlobte, je mi to jedno), ale větší hrůzy už být snad ani vybrány nemohly. Do celkového vzhledu centra nezapadají a navíc v době, kdy se pořád dokola omílá slovo "krize" mi tohle přijde vyloženě jako provokace. Protože pokud to ještě nevíte, kašny stály zhruba 26 milionů, jsou totiž pozlacené... Nedivím se lidem kteří tyto "zjevy" bojkotují a snaží se je znehodnotit (již teď by oprava jejich poškození údajně stála půl milionu) a nazývají je Kulometem, Šibenicí a Penisem... jako laika mě napadá - copak by se tolik peněz nedalo investovat nějak rozumněji? Věnovat je tam, kde jsou opravdu potřeba... do vzdělávacích institucí (právnickou fakultu a další jí podobné teď namysli nemám), dětských domovů, zdravotnických zařízení? Zřejmě ne. Ale možná to bude dobrý námět na film odehrávající se v budoucnosti: všichni budeme umírat, protože nemocnice nebudou mít finance dostatečné vybavení a děti budou negramotné jelikož kvůli nedostatku peněz budou zrušeny všechny školy... co uděláme? Vezmeme se spolu za ruce a při západu slunce dojdeme na náměstí... a závěrečná věta filmu bude: "No, alespoň že máme ty nádherné, luxusní a drahé kašny." Co na to říkáte?
Pozn.: Pokud jste ještě neměli tu "čest" kašny vidět na vlastní oči, jejich fotografie najdete např. zde

A (nejen) z těchto důvodů (o tom, že plzeňské pivo už není zdaleka tím čím bývalo se raději ani nerozepisuji) myslím, že Plzeň nikdy evropským hlavním městem kultury nebude a oprávněně. Pořád zůstane jenom takovým nepovedeným, leč snaživým pozlátkem.

Úvod? O pravdě

28. srpna 2010 v 20:57 | The Truth |  Ostatní
V prvním článku bych Vás měla zřejmě trochu poinformovat o tom, co s tímhle blogem zamýšlím.

Všechno má přece nějaký úvod. Když jdete do kina na horor o tom, jak příšera jménem Brumla zabíjí mladé studenty, také Vás nejprve seznámí s jeho obětmi - třeba s mladou Jennifer která je krásná, umělecky nadaná a všemi oblíbená... Několika sestřihy Vás filmaři uvedou do jejího života, jak si jej užívá, jak se zapálením studuje (ano, v každém hororu přece musí být trochu nadsázky a humoru), chodí na večírky a skončí s nějakým Jackem (který bude obětí č. 2) na pláži, kde se pomalu ale jistě schyluje k prvnímu pohlavnímu styku... Bohužel nakonec to nedopadne, protože tvůrci si právě v této fázi řekli, že už od Jennifer víme dost, a tak ukončí úvodníček a nechají Brumlu aby jí ukousl hlavu... a jak to dopadne s Jackem už je Vám doufám jasné... pokud si ovšem myslíte že se do něj Brumla zamiluje a skončí to svatbou v kostele, musím Vás zklamat, ale to není ten závěr.

A než ta příšera dostane i mě, chci Vás obeznámit se svými záměry... Jak těm bystřejším z Vás už asi došlo, The Truth (česky Pravda) není moje pravé jméno, je to jenom přezdívka stvořená pro účely blogu. A proč zrovna Pravda? Protože věřím, že pravda je jedna z nejcennějších věcí, které lidstvo má... samozřejmě nezastírám, že v dnešní době už trochu vyšlá z módy... Málokdo totiž pravdu dokáže citlivě vyjádřit (pokud vůbec) a naopak, málokdo je schopný pravdu přijmout. Chtěla bych, aby se pravda stala součástí našich životů, tak běžnou jako je nákup potravin (každý z nás je tak trochu snílek, no ne?), i když to není vůbec snadné. Ano, pravda je tvrdá dřina, setkává se s nepochopením a neustále naráží na bariéry... Zkuste říci podle pravdy své nejlepší kamarádce, že se chová jako lehká děva nebo svému šéfovi, že mu zrovna dvakrát nevoní z úst... Ženy, zkuste vstřebat to, že o Vás přítel řekne, že jste hysterka; (muži) nebo že Vaše přítelkyně prohodí něco negativního (ale pravdivého) o Vašem penisu... a zkuste si přiznat, že i Vy máte spoustu záporných stránek, a že jednou z nich je třeba i lhaní, předstírání, povrchnost...? Bohužel, současná společnost se beze lži neobejde. Setkáváme se s ní dnes a denně, nejen u sebe... lžou nám druzí lidé, firmy, instituce, média... A přesně o takových záležitostech chci na svém blogu psát. O tom jak jsme neustále okrádáni, klamáni a podváděni. O stále narůstající hlouposti, namyšlenosti, aroganci a kolotoči lží, smyšlenek a polopravd. O věcech a lidech, nad kterými mi zůstává rozum stát... (přesto ale doufám, že se mi alespoň občas povede zabrousit do trochu pozitivněji laděných témat... no... koneckonců je to můj blog, takže si sem vlastně můžu psát všechno co mě napadne - takovou pointu jste nečekali, že? )

Pokud máte co sdělit, neváhejte přispět do komentářů. Ocením rozumné příspěvky čtenářů, kteří ví o čem mluví a při nesouhlasu s mými názory dokáží používat vhodné argumenty (jestli neznáte význam slova "argument" patříte do skupiny těch, kteří by do komentářů raději neměli nic vkládat)... Pokud hodláte přijít "se svou troškou do mlýna" s komentáři typu "Máš hezu blog, hlasuj pro ten můj/Jsi blbá/Neumim číst...", radši se jděte bodnout, protože tohle je přesně jedna z věcí, které považuji za přinejmenším trapné...

Díky