"Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu." Jan Hus 

Školní srazy

5. března 2011 v 18:01 | The Truth |  Co
Tak jsem se rozhoupala a navštívila školní sraz po x letech. Moc se mi tam nechtělo, ale pak jsem si řekla, že, lidově řečeno, nebudu dělat "vofuky" a půjdu se na ty starý ksichty podívat, a samozřejmě se přesvědčit o tom, jak se všichni změnili. Popravdě, někteří se nezměnili vůbec a naopak někteří až extrémně. Z kluka, který miloval ježdění na motorce a bylo mu skoro jedno co si vezme na sebe, se stal šampón s nagelovanýma vlasama, v košili a pruhovaném svetříku... Nemohla jsem z něj spustit oči a pořád mě napadala otázka Bože, kam to ten svět spěje... Upřímně vám ale řeknu, že to stálo za hovno. Přišlo to, čeho jsem se nejvíc obávala. V podstatě jsme si neměli co říct. Bylo to jako když si domluvíte rande naslepo a zjistíte, že váš protějšek je úplný debil/inteligent, narozdíl od vás a většinu schůzky tak na sebe koukáte a když opadnou ty obvyklé zdvořilostní otázky - kde studuješ/pracuješ, co děláš ve svém volném čase, co tví sourozenci/tvá babička/tvůj křeček, nastane to trapné ticho, kdy už ani jeden z vás neví co říct, a to ticho se neustále prodlužuje, až jeden nebo druhý konečně najde výmluvu proč tohle setkání ukončit. A takhle je to i na srazech. I když půjdete na nějaký po deseti letech, stejně se ta běžná konverzační témata rychle vyčerpají a brzy to rozpustíte. Nebo to může dopadnout ještě hůř, jelikož nebudete mít co na práci, budete se aspoň opíjet a druhý den zjistíte, že jste se vyspal/a s Františkem, který seděl na základce v páté lavici u okna a strašně mu smrdělo z pusy...

A malá rada na závěr, pokud víte, že vaši spolužáci/spolužačky jsou již ženatí/vdané nebo plní funkci rodiče (nebo obojí), a vy nejste ani jedno z toho, raději na sraz vůbec nechoďte, jinak budete pod palbou fotek uslintaných dětí na stopadesát způsobů a kecech o tom, jak se na svatbě chlastalo (v případě mužů) a jaká to byla romantika (v případě žen). A nechoďte ani na ten následující, protože to bude změna tématu na Jak ta moje Máňa ztlousta, Jak ten můj Pepa chodí každej večer do hospody s kamarádama a s ničím mi doma nepomůže a Jak ten náš parchant chodí za školu... což také není nic, co by vás mohlo zajímat (leda že se nebude jednat o nenáviděné spolužáky, kterým to budete přát a ještě se jim od srdce zasmějete)...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nemoc nemoc | Web | 6. března 2011 v 14:56 | Reagovat

My měli sraz v pohodě :-D

2 Netty Netty | Web | 4. dubna 2011 v 23:35 | Reagovat

Že máš špatnou zkušenost ty,neznamená,že to tak bude u všech.Moje známá se na sraze asi po deseti letech bavila úžasně,snad jako nikdy :-)

3 Dáda Dáda | Web | 22. července 2011 v 23:22 | Reagovat

Super..Sice jsme teprve teď měli rozlučky,ale už teď se bojím srazu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama