"Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu." Jan Hus 

Homeless

21. října 2011 v 14:54 | The Truth
V dnešním světě existuje obrovské množství "druhých světů" - každý z nás ho má. Je to to něco uvnitř nás, kam se uchylujeme s myšlenkami, které bychom nikdy nahlas nevyslovili, nebo je to místo, kam utíkáme před tímto reálným světem.

Napadlo vás ale někdy, že ve stejném městě, nebo dokonce ulici existují lidé, kteří žijí v reálném, ale druhém světě? Odlišném od toho našeho? Všichni kolem nás si pořád stěžují na nějaké problémy - šéf/učitel/manžel je blbec; dneska nemůžu jít do hospody, protože mi to manželka zakázala; už hodinu mu nefunguje internet a nemůžu se tak podívat, jestli někdo okomentoval moje emo fotky; je mi 13 a moje rodiče jsou svině, protože mě nechtějí pustit na diskotéku/nechtějí mi koupit tenisky za dva tisíce/vadí jim, že hulim trávu, apod. A pak jsou ještě lidé z toho druhého světa, kteří každý den řeší problémy, kde stráví noc, kde seženou něco k jídlu, a jestli je nějaký "dobrák" neumlátí tyčí, protože neměl zrovna nic lepšího na práci.

Ano, mluvím o bezdomovcích. Jsou všude kolem nás, a pro mnohé jsou odporní. Většinou zapáchají, jsou špinaví, hrozně oblečení. A čím to asi tak bude? Jestli ne třeba tím, že se nemají kde umýt, kde si vyprat svršky a oblečení vytahují z popelnic - co jim zbývá? A světe div se, i bezdomovce hážeme do jednoho pytle - všichni jsou pro nás alkoholici, a feťáci, kteří si za svoje problémy můžou sami - tak to ale taky není, v dnešní době se můžete stát bezdomovcem tak rychle, že ani nestačíte zjistit, jak k tomu vlastně došlo. Oni by i někteří bezdomovci chtěli pracovat, ale jaký mají na zaměstnavatele udělat dojem, když - jak už bylo zmíněno - mají jedno oblečení, které nosí celý rok a nemají možnost se každý den sprchovat, holit, čistit si zuby a podobně. Je to začarovaný kruh.

A co s tím dělá tahle společnost? Zavírá před tím oči. Pořád bojuje za práva chudáčků zvířátek, němých tváří, které se nemohou bránit, ale bezdomovce má každý v prdeli - jako kdyby oni se bránit mohli. Stačí se jenom podívat na lidi, kteří prodávají časopis Nový prostor. Tento časopis stojí 40 Kč. Podělaných 40 Kč... To jsou dva hamburgery v Mekáči. To je půlka krabičky cigaret. To jsou necelá dvě piva. Proč se těchto věcí nemůžeme jednou za čas vzdát, abychom pomohli někomu druhému? Nechápu to. Když jsme ochotní utrácet tisíce za mobilní telefony, plazmové televize, notebooky, auta, značkové oblečení, jen proto, abychom mohli tomu "našemu světu" předvádět, jací jsme borci a co všechno si můžeme dovolit, proč je pro nás tak těžké dát někomu 40 korun a udělat dobrý skutek? Celorepublikový argument "stejně to prochlastá" hoďte za hlavu, a nejdříve si zameťte před svým prahem - kolik korun propijete vy během měsíce jenom proto, že se bez alkoholu neumíte bavit? A i kdyby to ten člověk prochlastal, třeba to bude po dlouhé době jedna jediná radost, která ho alespoň na chvíli nechá zapomenout na existenční problémy. Na opravdové problémy, o kterých mnozí z nás nemají ani zdání.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 21. října 2011 v 18:59 | Reagovat

Časopis NP kupuju jenom občas (vzhledem k tomu, že vychází každotýdně a od rodičů dostávám kapesné 50Kč na týden). A pravda, tomuhle se říkán pořádnej začarovanej kruh. Nemáš kde bydlet? Nedaj ti práci. Nemáš práci? Nemáš peníze na bydlení...

Celou zimu vždycky přemejšlím, jak to musí pro lidi bez domova bejt hrozný, ale co s tím můžu dělat. Ubytovat je ve sklepě?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama