"Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu." Jan Hus 

Listopad 2011

Ty seš asi velkej drsňák co? Jasně, věř mi Čaku

22. listopadu 2011 v 23:02 | The Truth |  Kdo
Poslední dobou si všímám rozšíření dalšího zajímavého jevu mezi obyvateli naší republiky. Tento jev se jmenuje "Jsem opravdovej tvrďák" - ačkoliv by se mohlo zdát, že toto se vztahuje pouze na mužské (pohlaví), není tomu tak. Tvrďák je zde totiž ve významu "drsoň" alias "s ničím a s nikým se neseru", anebo také "pseudodrsňák".

Obecně jsou všichni pseudodrsňáci zakomplexovaní chudáci, kteří potřebují nějakou berličku (kamarády, alkohol) aby se drsňáky vůbec mohli stát. V reálném životě jsou to podpantofláci od manželky nebo od nadřízených v práci, kteří si svým drsno-pseudo-chováním kompenzují svoji neschopnost změnit život (svůj život), který nenávidí.

Ale každý pseudodrsňák/pseudodrsňačka může být hned několika typů (nebo kombinací těchto typů):
  • Hubodrsňák/drsňačka (HD/D)
    - pořád mele o tom, jak všechno stojí za hovno, jaký jsou všichni svině, a že by jim ukázal/a... jakmile jim něco vyprávíte, třeba že vám soused přejel kočku a vy jste se nezmohli na nic jiného než na pláč, řekne vám: "Seš debil tyvole, kdyby se to stalo mý kočce, kurva, tyvole, tak já bych toho kreténa nakopal do prdele, tyvole". Tento typ drsňáka/drsňačky se hojně vyskytuje také v hospodách a to většinou tam, kde se dá sledovat televize. Projevy u zpráv (nebo u sportovních utkání) na sebe nenechají dlouho čekat. "Co? Že mu dali jenom podmínku jo, kruva tyvole! To se asi posrali! Já bych mu dal přes držku a pověsil ho za koule do průvanu. Zasraná republika." A v pondělí zase poslušně vstane v 5 hodin ráno, obleče se, a jde do práce, kde je "tyvole zasranej šéf", a musí vydělávat "na kurva debilní studenty, důchodce a malý smrady."
  • Chlastodrsňák/drsňačka (CHD/D)
    - tento typ je v našich končinách docela rozšířený, většinou ho potkáme na diskotéce, v baru, na koncertě; prostě na veřejném místě, kde se něco děje a kde je zrovna velký dav lidí -) CHD/D sem vstupuje jako normální, obyčejný člověk a po pár sklenkách alkoholu se z něj stává nemotorná opice (a vy v této chvíli chtě nechtě musíte souhlasit s Darwinem), ale opice, která má obrovské ego (alespoň zdánlivě) a může si dovolit všechno - nyní už to není ten uťápnutý Pepa, který není schopen oponovat ani své mamince, ale najednou je to king - může si dovolit sbalit jakou ženskou chce a když je odmítnut, "ta ženská je nějaká kráva blbá ne, tyvole? namyšlená a stejnak je to, tyvole, lesba" (u chlastodrsňačky Anči je to "sim tě, stejnak má určitě malýho ptáka, chudák jeden")
  • Posilovnovejdrsňák - většinou pouze mužské pohlaví
    - chodí do posilovny a nabírá svalovou hmotu, žádný jiný sport ani aktivity neprovozuje - prostě buď poctivě cvičí nebo si pomáhá steroidy, a pak chodí a předvádí se v upnutých nátělnících, které na něm skoro praskají, a vypadá jako gay (i když chce lovit ženské), ale myslí si, jaký je borec -) problém ovšem nastává ve chvíli, kdy bude muset zvládnout nějaký opravdu těžký fyzický výkon - třeba se ohnout a zavázat si tkaničky - nejenže mu rupne to gay tričko, ale rupne mu i v zádech a je po posilování i chvástání
  • Muzikodrsňák/drsňačka (MD/D)
    - tento typ si myslí, že člověk je drsný podle toho, kolik drsné muziky poslouchá - problém je v tom, že spousta MD/D si myslí, že drsná muzika je třeba kapela Kabát i se svým novějším popíkovým repertoárem alá "korida espaňol" (tyvole), stejně tak jako Divokej Bill je údajně rock a rock je přece jenom pro tvrdý povahy, ne, tyvole?
    - bohužel tento typ zahanbuje opravdovou muziku - někteří MD/D poslouchají třeba metal, ale ani ne snad proto, že by se jim to opravdu líbilo, ale protože vidí třeba klip kapely Cradle of Filth a řeknou si "hele, ňáká krev, to vypadá drsně, odteď to teda budu poslouchat, i když radši poslouchám Evu a Vaška", no, a ostatní, kteří metal poslouchají opravdu proto, že se jim tento styl hudby líbí vypadají jako pitomci a pseudodrsňáci, a ještě je zesměšňují v jednom nejmenovaném seriálu na Nově (na Nově jsou totiž odborníci na všechno - i když o tom ví úplné hovno, dokáží to narvat do seriálu a ještě těží z ovcí, kterým to přijde vtipné a fandí vycpanému Dejdarovi, který všem těm ovcím ukazuje, že když jste metalista, jste vymytý a především vychlastaný mozek)
    - další věc, která mě osobně na MD/D hněte opravdu velice je, když poslouchá zahraniční kapelu (která bůh ví proč získala ohlas jako "jsme drsní hoši a s ničím se nesereme") a neví, o čem tam ten zpěvák vlastně zpívá, protože neumí anglicky, německy, italsky,... Takže chodí na koncerty, všude o tom vykládá, že byl tam a tam, a jak to bylo super tvrdý a hrdě nosí trika s potiskem dané kapely, a kdyby mu na koncertě zpívali o tom, že má malého ptáka nebo je jeho matka šlapka, bude kývat hlavou pěkně do rytmu a cítit se jako král, že poslouchá tak krutou kapelu
    - MD/D také často poslouchá kapelu Rammstein - často je tomu tak, jako u předchozího bodíku - nerozumí co zpívají, až tedy na některé výjimky jako "ajhevediká, jůhevepusy" -) ale co je ještě horší... já vám to tedy řeknu - co mě úplně nejvíc sere je to, že Rammsteini nejsou žádní muzikanti, zahrají pár akordů na kytaru, zesílí zvuk, udělají pár plamínků na pódiu a desetitisíce (stovky) lidí se z nich můžou posrat, a to doslova - stojí pod pódiem a nechají na sebe padat pěnu, nebo co to vlastně je, z obrovského ptáka a jsou z toho jako v tranzu - bože, to je tak trapné a tak ubohé -) protože dneska, dneska už kvalitní muzika ani muzikanti nezajímají, chceme jenom vidět něco svítivého, třpytivého, hýbajícího se, prostě něco oslnivého, protože kvalita už nám je u prdele dámy a pánové, my potřebujeme opičky, které se budou za velké prachy předvádět, a které se nám nakonec budou smát, kolik jsme schopni utratit za jejich několikaminutové trapárny
  • Pseudorsňák/drsňačka Jemitovšechnouprdele (ale jen někdy)
    - toto jsou lidé, kteří se tváří, že je jim všechno úplně ukradené, a to především co se vztahu týká - většinou ale pouze zakrývají nejistotu, protože se bojí, že je jejich partner/partnerka opustí, a oni už nebudou schopni najít si někoho jiného
    - například, když se pseudodrsňák pohádá s přítelkyní "seš kráva tyvole, zase jsi se tahala s ňákym debilem co?"... občas se stane, že dotyčná sesbírá ještě poslední zbytky rozumu a přestane jí tento partner vyhovovat, a tak se s ním rozejde -) většinou se pak z pseudodrsňáky stává jenom uplakaná bábovka, která za svojí ex neustále dolézá a s pláčem ji prosí, aby se vrátila, a když ho znovu odmítne, nastává scéna "já mu rozbiju držku, řekni s kym mi podvádíš?", a pak zase pláč, a další scéna a pláč, a tak to jde až do té doby, než si slečna opravdu najde někoho jiného, a pseudodrsňák se zalekne a dá pokoj (nebo dostane přes držku od jeho nástupce a dá pokoj)

Bisexualita je IN

16. listopadu 2011 v 20:04 | The Truth
Bisexualita - to je jedna z věcí, která je v dnešní společnosti velice IN. Dřív si lidé svoje intimní záležitosti nechávali pro sebe, dnes mají potřebu všechno sdělovat světu a šokovat. Bohužel, když o sobě každý druhý/každá druhá/každé druhé prohlašuje, že je bisexuální, už to není šokující ani trochu. A už vůbec ne originální - ostatně pojem "originální" naše společnost úplně pohřbila, protože každý, kdo si připadá originální je zoufe nudný a konformní: Podívejte jak originálně nacpu každé ráno ty svoje jitrnice do upnutých riflí. Podívejte, zase mám na sobě ty originální pošahané emo nebocotovlastněje brýle! Koukejte, nosím dlouhý svetr originálně přepásaný páskem!

Zdá se mi, jakoby se miliony heteroušů prostě spikly, a začalo je nudit, že jsou heterouši, a tak se najednou změní v bisexuály. Pokud je dívce 13 a líbí se jí spolužačka, najednou začne mít obavy, jestli není bisexuála (ona nebo třeba i ta její spolužačka - aby se vyhnula zklamání, kdyby s ní chtěla něco mít - třeba referát na přírodovědu). Ti starší vidí bisexualitu v tom, že zrovna dneska mě naštval přítel, takže jsem bisexuálka. Nebo už mě nebaví moje vystajlovaná imidž, a tak se rozhodnu, že prostě od 1. prosince budu na chlapy i na holky. Najednou může být bisexuálem úplně každý, ale jak už to tak bývá, mnoho z nich je bisexuální pouze hubou - neznamená to, že miluje jakési orální praktiky, ale mele hovna (rozměj lži) a skutečnost je úplně jiná.

Doba pokročila, avšak když dneska někdo řekne, že je na oboje pohlaví, tak co? Je to cool a velice zajímavý člověk, k mání pro všechny. Když je holka lesba, nebo chlap homosexuál, tak už je to špatně. U holek se to tedy ještě trpí v rámci sebeukájení - proto je tolik filmů pro dospělé právě o lesbách, páč to obecenstvo toleruje, ale jakmile dojde na chlapy, tak už je to samé: fuj buzíci, teplouši nechutný, apod. Proč se tedy, když už si musíme na něco hrát, někdo pokrytecky nepřetvařuje a nehraje si třeba na homosexuála? Protože být "bi" se prostě dneska nosí, a pokud jste heterosexuál, jste nudný a trapný člověk. A jestli alespoň nestřídáte partnery jako ponožky a nevystavujete si je na fejsbuk jako trofeje, můžete se jít rovnou zahrabat. Pakliže nevlastníte ani profil na fejsbuku, jděte rovnou spáchat sebevraždu.

Nemožní spolužáci aneb jsem vysokoškolák, kdo je víc?

11. listopadu 2011 v 11:33 | The Truth
Přestože se často snažím lidi přesvědčit o tom, že ne každý vysokoškolák je flákač a vyžírka společnosti, a ne každý si může dovolit každý den vysedávat v hospodě až do rána, a i když pak na zkoušce nic neumí, dostane alespoň za 3, tentokrát trochu změním úhel pohledu.

Někteří studenti si totiž myslí, že když studují vysokou školu, tak by se z nich ostatní měli posadit na prdel. Dámy a pánové, neměli! Je sice hezké být vzdělaný, a mít jméno ozdobené nějakým tím titulem, ale k čemu mi to je, když jsem namyšlené arogantní hovado? Bohužel, i takoví vysokoškoláci bývají, a to častěji, než byste si dokázali představit (pokud tedy nestudujete VŠ a tato hovada nepotkáváte skoro každý den). Jak takového studenta správně identifikovat? Sepsala jsem pár bodíků, které jsem nazvala: Poznej afektovaného vysokoškoláka.

AMP (=afektované mužské pohlaví)
  • oděv
    - oblek, aby všichni viděli, jak je to jeho studium strašně důležité a jak vážně ho bere
    - džíny, svetřík (příp. "slušnější" mikina) a nezbytná šála kolem krku, která značí, že je opravdový intelektuál (a přitom je to normální kokot - a i tak vypadá)
  • mluva
    - používá cizí slova (často ani neví, co znamenají) rád a často
    - když se ho na něco zeptáte, čekejte dlouhý monolog, ale nikdy ne přímou odpověď na vaši otázku
    - hovoří nahlas a s lehkým úsměvem ve stylu "moje názory jsou nejlepší a jediné správné, a pokud s nimi nesouhlasíte, tak jste blbci"
    - často skáče přednášejícímu do řeči, nebo se snaží za každou cenu něco "chytrého" říci, aby bylo vidět, že všemu rozumí a aby dokázal, že je chytřejší než "ňákej Mgr., kterej si ten titul beztak zaplatil (vysouložil/a)"
    - baví se jenom se stejně postiženými lidmi - pokud je však donucen bavit se i s vámi (=póvlem), vždycky budete mít pocit, že se na vás dívá jaksi zezhora, nebo nad každým vaším názorem zakroutí očima, aby ukázal, že jste naprostý idiot
    - pokud přednáší nějakou prezentaci, vypadá, že ho otravuje předávat informace takovým lemplům, kteří se (zřejmě omylem) dostali na stejný obor, jako on - a v žádném případě nestrpí, aby jej někdo přerušoval, nebo měl jiný názor na věc
  • psaní poznámek
    - zásadně do notebooku (přece se takový intelektuál nebude ponižovat s tužkou a papírem), který přenáší v drahé tašce (kterou dostal od maminky k Vánocům) do ruky, aby na vás řvala "čumte, já mam noutbuk"
  • zavazadlo
    - nějaký super streetový batoh, který se "velice hodí" k saku, případně k intelektuelní šále, nebo všechno narvou do již zmíněné tašky na notebook
  • doprava do/ze školy
    - buď autem (ať už si ho půjčil, nebo mu ho někdo koupil, pokaždé se bude chovat jako kdyby mu patřilo - zvlášť, pokud mu rodiče dovolili jet v jejich nové Audině, kterou budou splácet ještě dalších 50 let), nebo MHD, ale to pouze v krajní nouzi a s poznámkami jako: "to je hrozné, kolik v tuhle hodinu jezdí lidí" a "nechápu jak tím můžeš jezdit každý den" (tato slova doplní soucitným pohledem na vás), a často k poznámkám ještě přidá nepřítomný výraz, který značí, že on k těm ubožákům tady vůbec nepatří - je tu vlastně omylem
  • kamarádi
    - ačkoli se to může zdát podivné, i takoví lidé mají kamarády (jak se říká - každé zboží má svého kupce), kteří zpravidla bývají úplně stejní a vytvoří jakousi komunitu "těch na výši" -) často se spolčují s AŽP
AŽP (afektované ženské pohlaví)
  • oděv
    - zásadně jenom elegantní móda (dneska se pod slovo "elegance" beztak schová skoro cokoliv) - sukně, svetříky, ale i kalhoty a džíny a svetříky, výstřih skoro až na břiše - a vše je patřičně doplněno přeplácaným make-upem -) někdy se typ afektované vysokoškolačky může na první pohled zaměnit i s typem úplně obyčejná šlapka (ale to si afektovaná vysokoškolačka alá obyčejná šlapka nikdy nepřipouští, nebo spíše - ani neuvědomí)
    - lodičky (čím vyšší podpatek, tím lepší - sice v tom neumím chodit, ale to vůbec nevadí), nebo ty odporné koženkové boty, které jsou teď velice oblíbené, a byly velice oblíbené i před 40ti lety, a každá ženská v nich vypadá jako šmajdavá mařena (malé písmeno je tam schválně, nerada bych urazila nějakou normální Mařenu) s obrovskými kotníky
  • mluva
    - velmi podobná jako u AMP, doplněné o špulení rtů hrajícími všemi barvami, a rozhazování rukama s gelovými nehty (odporné lopatky, které najdete na každé druhé v reálném životě, a na 90% kurev v pornofilmech - já vím, NIKDO se na ně nedíváte - ani na nehty, ani na kurvy, ani na pornofilmy)
  • psaní poznámek
    - afektovaná intelektuálka má zmenšenou verzi notebooku, ke které se musí hrbit, protože na tom mini monitoru skoro nic nevidí, a ťuká do klávesnice těma PVC nehtama, což vydává naprosto příšerný zvuk
  • zavazadlo
    - kabelka - odporná koženková brašna, která se přece tak skvěle hodí k těm nechutným koženkovým botám, nebo nějaký jiný skvost
    -))) také vás zajímá, jak AŽP řeší, když musí mít do školy učebnice, ale do kabelky se nevejdou (protože tam už je přece ten mini notebook, a hromada naprostých nezbytností? = píčovin?) ??? - jednoduše - prostě se vezme nějaká igelitka, nebo elegantnější látková taška, našťouchají se tam knihy, a nosí se v ruce, ale ne jako když jdete s nákupem, pěkně přitiskneme ručku k hrudníku
  • doprava do/ze školy
    - pokud je AŽP nucena jet MHD, chová se úplně stejně jako AMP, jinak se vždycky najde nějaký gentleman, který naši AŽP odveze - kamarád z kroužku AMP, přítel, beznadějně zamilovaný chudák
  • kamarádi
    - AMP, nebo již zmíněný zamilovaný chudák - on si říká "kamarádství lepší než nic", ona si říká "no co, sice je to pako pod moji úroveň, ale aspoň se dostanu pohodlně domů)
A zábava AŽP i AMP?
- sice by se mohlo zdát, že jejich koníčkem budou sáhodlouhé a intenzivní debaty ohledně problematiky, která se zrovna řeší na přednáškách, ale takhle to opravud není - většinou se totiž pod slupkou intelektuálního vysokoškoláka skrývá mainstreamový člověk bez názoru, který za zábavné považuje vše, co zrovna teď letí - fejsbuk; chlastací párty, abychom se mohli na fejsbuku chlubit, koho jsme sbalili a kolik jsme toho vychlastali, a jak se máme všichni strašně rádi, a kolik máme kamarádů (to, že jsou všichni "kamarádi" stejně pitomí jako my, a že následující dopoledne jsme strávili pohovorem se záchodovou mísou, taktně zamlčíme); muzika alá Lady Gaga nebo nějaký raper ou je bejby, bič madafaka (a jsme díky tomu strašně drsní); nekonečné chození po obchodech a utrácení peněz, které často nejsou ani naše; focení naprosto úžasných uměleckých fotek apod. No, a především si myslíme, což je také v dnešní době dost IN, jak nesmírně jsme s tím vším originální.

Tenhle svět je naruby

4. listopadu 2011 v 9:09 | The Truth
  • Po celém světě se soutěží v tom, kdo do sebe dokáže nasoukat více párků, knedlíků, hamburgerů, nebo kdo vypije více piva.
  • Někteří lidé jsou o hladu celé dny, protože se jim jídla nedostává.

  • Politici melou nesmysly (tedy pokud zrovna nespí), ale dostávají statisícové platy.
  • Hasiči, zdravotníci, policisté, vojáci dokazují svoji užitečnost činy, ale mají mnohonásobně méně peněz (a ještě na ně lidé kolikrát nadávají, podávají žaloby, nebo je rovnou fyzicky napadnou)

  • Neustále si stěžujeme, že nemáme "na nic" peníze.
  • V obchodech jsme ochotni utratit miliardy ročně za naprosto zbytečné věci.

  • Chceme být za každou cenu jiní, a tak nosíme "svůj" styl.
  • Ten "náš" styl je ale podobný stylu dalším stovkám lidí na celém světě.

  • Někteří z nás mají neustále potřebu kupovat si značkové věci, a nad vietnamskými obchody ohrnují nos.
  • Prakticky všechno se již dnes vyrábí v Číně, a to včetně značkového čehokoliv.

  • Lidé adoptují na dálku děti z Afriky, a neváhají do nich cpát peníze, aniž by přemýšleli nad tím, jestli se k nim finanční prostředky opravdu dostanou (nebo znáte nějaké africké dítě, které má v bance účet?).
  • Děti z dětských domovů jsou odpad, který je neviditelný a žádné peníze nepotřebuje.

  • Stěžujeme si na banky, jejich poplatky a nehorázně nevýhodné úvěry.
  • Na dovolenou nebo dárky nešetříme, řešíme to bankovními půjčkami.

  • Rozčiluje nás zkažené ovzduší a ohrožené životní prostředí.
  • Necestujeme jinak, než autem (přece nebudu chodit pěšky/jezdit jako socka mhd, když jsem si zrovna vzal úvěr na Audi?)

  • Obtěžují nás kila navíc.
  • Kupujeme si pilulky, pijeme koktejly, chodíme na liposukce, místo toho, abychom se přestali přejídat, a začali hýbat.

A tak by se dalo pokračovat....
Tak já nevím, nepřijde vám, že je tady něco špatně?