"Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu." Jan Hus 

Listopad 2012

Děláte si ze mě prdel?!

28. listopadu 2012 v 12:51 | The Truth
... chce se mi zvolat skoro pokaždé, když otevřu schránku. Ne emailovou. Myslím tím takovou, jakou má zatím každý ve vchodu nebo někde poblíž. Takovou, jak se do ní vkládají dopisy, občas pohledy (pokud zrovna mají poštovní doručovatelky dobrý den a nenechají ho někde na dně brašny nebo ho hodí někam mezi letáky), ale hlavně složenky a účty, reklamní letáky a různé "výherní" dopisy, "výhodné" nabídky a podobně (to se doručí vždycky bez problémů, že ano). Poslední dobou mi právě při prohlížení doručené pošty vždycky vytane na mysl ten otřepaný vtip sdělující, že můj život je opravdu různorodý, každý den mě totiž ... ehm ... rozhněte někdo jiný (pro mladší ročníky, kteří by náhodou neporozuměli slovu "rozhněte" - znamená to prostě "nasere").

Miluju když mi přijde účet za paušál na telefon. Samozřejmě, nejsem naivní a tak je mi jasné, že ty účty budou chodit, když ten paušál využívám, ale proboha, copak v té obálce musí být současně s tím vyúčtováním a složenkou ještě další dvacet papírů s výhodnými nabídkami a reklamními letáčky? Jako první mě samozřejmě zajímá, kolik budu muset za ten telefon zaplatit, ale než se k tomu dohrabu, projde mi pod rukama dalších x papírů s těmito zbytečnými sděleními (chudáci stromy), a když je jó super den, vypadne mi to všechno na zem a rozlétne se to po schodech. To samé zbožňuji na reklamních letácích (chudáci stromy II.). Je pravda, že občas si nějaký se zájmem prohlédnu (abych zjistila, že beztak mají všude velké a drahé hovno) a samozřejmě po jeho otevření na mě vypadne další štos papírků, lístečků, pozvánek a sraček. Bože, proč?!!!! (kvůli tomu už si taky letáky neprohlížím)

Dneska se nekonaly ani letáčky, ani účet za telefon nebo dokonce nějaká druhá výzva k převzetí zásilky (jak to máte vědět, když vám nepřišla ani ta první výzva, že jo). Dneska mi přišly dvě čupr nabídky, jelikož jsem držitelem věrnostní karty jedné nejmenované společnosti (mám ji už pět let, nevím, proč jsem si jí tenkrát zakládala, asi jsem měla nějaký chvilkový otok na mozku nebo co), získávám skvělou slevu 10% na nákup. To je opravdu velice výhodné. Abych vám to trochu přiblížila, jedná se o jednu z drogerií, která se sice tváří jako "u nás jste lidi, jsme strašně sluníčkoví a pro zákazníky uděláme první poslední", ale přitom tam je sluníčkový málokdo a to jejich zboží "po slevě" je stejně drahé jako je v jiné drogerii standardní cena. To je důvod proč mi ta sleva přijde jako prd to větru. Protože i když tam koupíte něco za pětistovku, zlevní vám padesát korun, což vzhledem k napsanému v předchozí větě vlastně žádná výhoda není. Hlavně když už mám na to, abych udělala v takové předražené drogerii nákup za tisícovku, tak už mě nějakých těch 10% nevytrhne. Protože kdyby vytrhlo, tak určitě nechodím nakupovat zrovna tam.

A abych odkryla druhý objekt svojí nasranosti, byla to super akční nabídka (která mi teď chodí skoro každé dva měsíce - chudáci stromy III.) od jedné nejmenované spořitelny na možnost kontokorentu nebo půjčky pro studenty. Ano, chápu smysl pro studenty, kteří si zároveň vydělají nějakou tu korunu, žijí třeba sami a stane se jim nějaký průser třeba v podobě rozbité ledničky. Ale existuje mnoho studentů, kteří si nic nevydělávají (ať už z toho důvodu, že jejich studium je moc náročné, nemohou najít brigádu nebo práce nebo jen proto, že jsou to líná prasata a nechce se jim makat), tak k čem jim ten kontokorent a půjčky asi tak budou, když to posléze nebudou mít z čeho splácet?

No a pak existuje ještě skupina blbců (ať už studentů nebo pracujících), kteří si vezmou půjčku jen proto, aby mohli utrácet za hovadiny, předvádět se před kamarády a pak čumí a žerou suchý rohlíky, protože jim exekutor dýchá na záda a oni dluhy nemají čím splatit. Ale to už je zase jiný příběh.

Televizní osobnost

15. listopadu 2012 v 17:18 | The Truth
Co to vlastně je "osobnost", a jsme mi sami schopni svoji osobnost poznat a popsat? Těžko říct, je to dost těžké a navíc si nejsem jistá, zda dnešní svět vůbec chce naši pravou osobnost opravdu vidět. Možná z toho důvodu se spousta z nás raději přetvařuje, než aby vyjevila svoje Já takové, jaké je skutečně. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit ten trend, který se poslední dobou v naší společnosti rozmáhá. Je to jako v tom článku, který jsem psala o fejsbuku, bylo to něco ve smyslu, že spousta lidí mající profil na fejsbuku nedokáží jednoduše odpovědět na otázku "Máš profil na FB?". Tím jednoduše myslím "ano" a ne "ano, ale..." + tisíce dalších výmluv, aby dokázali, že ten fejsbuk vlastně nenávidí, nepotřebují, ale nějaká vnější okolnost je k tomu donutila. Záměrně uvádím slovo "výmluva", protože "kvůli tomu, že to mají ostatní", "kvůli tomu, abych zjistila, co se děje ve škole", atd., se mi nezdají být úplně relevantními (když do té školy chodím, tak proč si o ní potřebuju číst ještě na fejsbuku, že jo).

Dalším příkladem, na který se chci v tomto článku zaměřit je televize, respektive sledování televize. Ze spousty stran slýchávám "televize je kravina", "na televizi se nedívá", "věci, který jsou v televizi mě nezajímají", atd. Je pravda, že opravdu znám pár takových lidí, kteří se tímto opravdu řídí a dokonce i několik jedinců, kteří televizi ani doma nevadí. Ale jak je to s těmi ostatními? Vysvětlíte mi, jak je tedy možné, že se všude televize prodávají, různé firmy nabízejí kabelové televize s x programy, že ti dotyční sice na televizi "nekoukají", ale ví o tom, co v ní dávají? Nebo dokonce citují to, co viděli v televizních novinách? Kdyby přece nebyla po televizích poptávka (jak to občas podle těch hlášek vypadá), tak se neprodávají a nabízejí se místo toho třeba kávovary nebo třeba vibrátory (lidi se nějak bez tý telky zabavit musí, že jo)?

Proboha lidi, když máte doma televizi a čučíte na ní, proč to prostě nepřiznáte? Vás to baví, trávíte tím svůj čas, tak se za to nestyďte. Nebo pokud vás ty názory okolí ("televize je ztráta času, lidi u toho debilní", atd.) tak rozčilují, proč tedy doopravdy neděláte něco užitečnějšího? Je pravda, že pokud neděláte nic jiného, než se jen válíte u bedny, máte 200 kilo, protože se u toho přežíráte brambůrkama a sledování filmů a seriálů je u vás na úkor jiných činností, které nutně musíte dělat nebo na úkor vašich příbuzných, přátel a podobně, jste líná hovada. Ale pokud televizi máte, díváte se každý den na zprávy nebo si vybíráte, co budete sledovat nebo si najdete pořad, na který se budete dívat, protože vás zajímá a ne proto, že se nudíte a neumíte si vymyslet lepší zábavu, není na tom nic špatného, tak proč to nepřiznat?

Občas se také setkávám s veselými hláškami typu "Mě televize nezajímá, zbytečně tím zabíjim čas, radši se dívám na filmy a seriály na počítači" - případně "radši hraju hry na počítači/playstationu". Ano, ono totiž zírat několik hodin do počítače a zírat několik hodin na televizi je úplně něco jiného. Když se pak zeptám, na jaké seriály se dotyčný třeba dívá, a on odpoví, že na Simpsonovi nebo Jak jsem potkal vaši matku, to by mi rupnul ve sváru. Tedy kdybych "ho" měla, samozřejmě. A ten svár.