"Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu." Jan Hus 

Duben 2013

Pchá

1. dubna 2013 v 20:22 | The Truth
Těžko říct, co se dnes dá nazvat výstředností. Občas mi přijde, že lidé už jsou zvyklí na ledascos, a tak je pěkně těžké je ještě něčím překvapit. Stačí se podívat na trend v dnešních filmech/reklamách apod. Odhalená prsa jsou už pěkná nuda, koneckonců, vidíme je všude a tak často, že už to přestává být pomalu zábavné. Stejně tak jako další odhalené části těla. To, co se dřív považovalo za výstředni (ať už v odhalování nebo i třeba v chování), je nyní prostě normálka. Patnáctka si na sebe vezme minisukni, zmaluje se jako šlapka a na nohy obuje boty na x centimetrovém podpatku - je výstřední? Pro mnoho lidí ne. Prostě se jen "baví", "uživá si života" (a pak občas skončí rozřezaná nebo znásilněná - nebo obojí, jedno v jakém pořadí - ale to už je jen detail). Když jsem byla hodně malá, i tetování bylo dost výstřední, bylo to - !jdu proti proudu" nebo (jak si často myslelo okolí potetovaných) "právě jsem vyšel/vyšla z vězení"/"beru drogy"/"kradu"/"vraždím" (eventuálně všechno najednou). A teď? Tetování má každý druhý i za cenu toho, že má nad kotníkem jakýsi ornament, o kterém nikdo neví, co znamená (ani sám majitel tetování) a společnost se nad tím nijak nepozastavuje. A tak, pokud chceme být dnes výstřední, musíme neustále posunovat hranice a dělat šílenější a šílenější věci. Příklad s tetováním - nenechám si udělat obrázek na rameno, ale do oka (ne, ani pohlaví už není zas tolik originálním místem pro nějaký fešný obrázek). Nebo co tohle - dříve, když např. chlapec něco posral ve vztahu (obrazně řečeno), a dívka se s ním rozešla - nosil květiny, psal sprejem na zdi "omlouvám se", "miluju tě - vrať se" a podobně. Dneska už je to nůďo, takže chlapec rovnou dívku zavraždí - za prvé - je to dost výmluvné ("když jí nemůžu mít já, tak jí nebude mít nikdo" - to je lásky, co?!), a navíc o tom bude vědět spoustu lidí. Nebo když je nějaký člověk šedá myš a neví, jak se zviditelnit, nepokouší se dosáhnout úspěchu třeba ve sportu nebo ve fyzice - prostě a jednoduše někoho zavraždí/znásilní nebo alespoň brutálně zbije. Nebo v méně extrémním případě (ať nejsme takoví pesimisti) udělá nějakou dementní věc a hodí jí na youtube. Nebo se prostě přihlásí do nějaké ubohé reality show a hraje si na tu selebritu. (Ano, naštěstí takoví nejsou všichni - kdyby zase chtěl někdo rýpat, že hážu všechny do jednoho pytle).

Ale stejně je to všechno padlé na hlavu - vraždy, prsa, průsery - to jsou už skoro každodenní záležitosti, které nám nijak výstřední nepřijdou (jó to už musí bejt - vražda extrémně brutální, průsery obrovské, prsa... no... taky obrovská). No a pak existuje nějaký člověk, který žije úplně normálním životem, vymyká se jen tím, že pořád nosí jenom černé oblečení. A spousta lidí na něj čumí a diví se, jakto, že ten člověk chodí jenom v černé, mají blbé poznámky a tak podobně, protože jim to přijde hrozně výstřední způsob oblékání. Nebo se nějaká slečna ráda obléká podle poslední módy a vezme si třeba růžovou sukni a modré tílko a k tomu ještě třeba zlatou kabelku. A zase jí někdo zdrbe, protože je moc výstřední (proč nenosí třeba jenom černou?!).

Rozumíte tomu? Já teda ne.